5. den – Saint-Malo: město korzárů a přílivů

Ráno jsme vyrazili do Saint-Malo, legendárního města korzárů a perly Smaragdového pobřeží. Změna po toulání po pobřeží. Chtěli jsme se projít po hradbách a staré části uvnitř.

Saint-Malo je opevněné přístavní město s nádhernými výhledy na Atlantský oceán. Leží v zálivu Lamanšského průlivu a je obklopeno mohutnými hradbami, které chrání historické centrum La Ville Intra-Muros. Město je symbolem nezávislosti a hrdosti – jeho obyvatelé se kdysi označovali heslem: „Nikoli Francouz, nikoli Bretaňec, jsem Malou.

V roce 1944 bylo 80 % města zničeno americkým  bombardováním, ale po válce bylo pečlivě zrekonstruováno. Z původních 865 domů zůstalo nepoškozených jen několik desítek. Uvažovali i o úplném zbourání, nakonec ale zvítězil plán věrné rekonstrukce historického centra. Rekonstrukce trvala až do roku 1972, kdy byla dokončena věž katedrály Saint – Vincent. Na rozdíl od jiných měst si zvolili návrat k původnímu stylu. Každý kámen dostal unikátní číslo, aby bylo možné přesně určit jeho původní polohu. Tím právě  vzniklo „kamenné puzzle“. Dodnes lze na některých domech vidět čísla napsaná na blocích, například na Rue de Toulouse č. 25. Očíslované kameny byly znovu použity při stavbě, aby se zachoval autentický vzhled města. Tam, kde chyběly, byly doplněny novými bloky stejného typu žuly. Díky této metodě se podařilo zachovat historický ráz Saint-Malo.

Vyrazili jsme od bašty Saint-Philippe, kde je hezký výhled na pláž Môle a vlnolam Môle des Noires. Tady se člověk cítí jako korzárský strážce – s výhledem na širý oceán, rušný přístav a město, které si po staletí chránilo svou svobodu před jinými piráty i anglickými útoky. Díky korzárům to bylo bohaté město.

Cestou jsme míjeli kamenné domy korzárů a majitelů lodí, které přežily i bombardování – jejich žulové fasády dodnes vyprávějí příběhy slavných mořeplavců jako Surcouf nebo Duguay-Trouin. Najdete tu i sochu Jacquese Cartiera.

Z věže Bidouane je nádherný výhled na ostrovy Grand Bé a Petit Bé. Na ostrově Grand Bé je hrob básníka Chateaubrianda.

Unikátní mořský bazén se dvakrát denně přirozeně naplňuje přílivem. Bazén byl otevřen v roce 1936 díky vizionáři René Lesaunierovi, který chtěl městu dodat prestiž a pohodlí pro koupání i při odlivu. S rozměry 76 × 55 metrů a betonovou hrází nabízí bezpečné koupání i v době, kdy se moře stáhne daleko od pobřeží. Dominantou je ikonická skokanská plošina, ze které se stává rituální místo pro odvážné návštěvníky. Z bazénu se otevírá nádherný výhled na ostrovy Grand Bé a Petit Bé, stejně jako na Fort National. Každoročně se bazén před sezónou vypouští a čistí, což je součást místní tradice.

U Porte Saint-Thomas se otevírá pohled na dlouhou pláž Sillon a Fort National – ikonický symbol Saint-Malo. Tato brána patří k nejstarším dochovaným a jakmile jí projdete, ocitnete se v živém centru města – mezi kavárnami, brasseriemi a obchůdky v úzkých uličkách.

Katedrála se tyčí  uprostřed historického jádra Saint-Malo. Dominantní štíhlá věž se stala proslulým orientačním bodem pro námořníky a zároveň ozdobou města.  Uvnitř najdete vitráže, které hrají barvami podle denního světla a hrob Jacquesa Cartiera, který se zde modlil před svou cestou do Kanady. V kryptě odpočívá i slavný korzár René Duguay-Trouin. Během druhé světové války byla katedrála těžce poškozena při bombardování města.  Opravy trvaly od roku 1944 až do roku 1972, kdy byla slavnostně znova otevřena.

Proč je Saint-Malo tak výjimečné?

• Největší přílivy v Evropě – rozdíl mezi přílivem a odlivem může dosáhnout až 15 metrů! Při odlivu se odkrývají písečné pláže a cesty na ostrovy Grand Bé a Petit Bé.
• Ostrovní minulost – až do 18. století bylo historické centrum samostatným ostrovem, spojeným s pevninou jen hrází.
• Republika Saint-Malo  – v letech 1590–1594 se město prohlásilo za nezávislou republiku, aby se vyhnulo podpoře Jindřicha IV. během náboženských válek.
• Kolébka objevitelů – odtud vyplul Jacques Cartier, objevitel Kanady. Najdete tu i Maison du Québec, dům věnovaný tomuto spojení.
• Město korzárů – v 17.–18. století bylo Saint-Malo největším korzárským přístavem Francie. Korzáři měli královské povolení napadat nepřátelské lodě a přinášeli městu obrovské bohatství.

Po Saint-Malo jsme zamířili do Dinardu – elegantního letoviska s vilami z Belle Époque. Dinard, bývalá rybářská vesnice, se proměnil v rekreační centrum, když francouzská šlechta, bohatí Američané a britští aristokraté objevili místní  pláže a procházky po útesech na konci devatenáctého století. Příjemné mírné klima, ovlivněné vodami atlantského Golfského proudu, pomohlo vybudovat si pověst „Perly Smaragdového pobřeží“. Toto přímořské letovisko navštěvovala celá řada celebrit – Picasso, Gary Grant, Joan Collins, Winston Churchill a Oscar Wilde. Britský filmový režisér Alfred Hitchcock jej navštěvoval natolik často, že město na jeho počest postavilo sochu. Filmová legenda věří, že dům ve filmu „Psycho“ natočil podle jednoho z elegantních sídel města a filmu „Ptáci“, částečně na základě zkušeností s hlučnými racky na útesech.

Našli jsme si office de tourisme a chtěli se projít po promenádě a podívat se na Saint -Malo z dálky. Nebylo ale kde zaparkovat ( zadarmo😊) a tak jsem navrhla jet jen na výběžek Pointe du Moulinet.

Tam se ale zase nedalo podle navigace dojet. Takže jsme pokračovali dál do Dinanu.

Původně jsme sem zamířili spíš náhodou, ale nakonec se z toho vyklubal jeden z nejhezčích zážitků dne.

Historické centrum Dinanu jako by zázrakem uniklo zkáze, která postihla nedaleké Saint-Malo. Město si zachovalo autentický středověký ráz – hrázděné domy z 13. až 16. století se naklánějí nad úzkými dlážděnými uličkami, které připomínají spíš Rouen (prý) než přímořské sousedy Dinard a Saint-Malo. Dominantou města je  Tour de l’Horloge, 45 metrů vysokou hodinovou věž z 15. století, která kdysi symbolizovala moc měšťanů.

Za starobylými fasádami se skrývaly moderní obchody, které nahradily dávné řemeslníky a obchodníky. Nic kýčovitého, hodně uměleckých suvenýrů.  Vydali jsme se po slavné Rue du Jerzual, strmé dlážděné ulici, která vede z centra dolů k přístavu Port de Dinan. Je lemovaná hrázděnými domy, ateliéry řemeslníků a zakončená věžovou branou, která kdysi tvořila součást městských hradeb.

Zastavili jsme se také u baziliky Saint-Sauveur, Uvnitř jsou nejen krásné kaple a vitráže, ale i cenotaf srdce slavného vojevůdce Bertranda du Guesclin. Za kostelem se rozprostírá klidná anglická zahrada s výhledem na řeku Rance.

Na kostel Saint-Malo, nejstarší kostel města z 11. století, s krásnými gotickými vitrážemi jsme narazili spíš náhodou. V 19. století se opravoval, prý plánovali i věž, která  nikdy nevznikla.

Poslední zastávku v Dinanu jsme  vůbec neplánovali – a právě proto nás tak potěšil. Unavení, ale cestovatelsky spokojení jsme se vrátili domů. Saint-Malo nás okouzlilo svou historií a Dinan svou atmosférou. Den plný kontrastů – od korzárských hradeb po středověké uličky.

Tipy pro cestovatele

Všímejte si v Saint Malo čísel na kamenech – jsou důkazem pečlivé obnovy města po válce.