2.den: Vyhlídka, Budínský hrad, parlament a opera

Na sobotu jsme si udělali trasu z míst, které bysme ještě chtěli vidět. Venku byl zase jeden stupeň, ale docela vlezlo. Předtím jsme si dali snídani a k tomu trochu šestiputnového tokajského, aby se nám líp šlo. Okolo tržnice přes most jsme se vydali do kopce k Citadele na kopci Gellért. Je teda zrovna v rekonstrukci. Je to habsburská vojenská  pevnost. Na 14metrovém podstavci tu stojí socha Svobody s bohyní Niké vybudovaná v roce 1947 na počest vítězství Rudé armády. A je tu hlavně hezká vyhlídka na město. Cesta ale byla hodně namrzlá a tak hlavně cesta dolů z kopce byla napínavá. Na úpatí kopce je ještě socha Svatého Gellérta . Ten se po smrti krále Štěpána nepohodl s jeho zástupci, byl napaden davem, vsazen do káry a shozen z hory.

Potom jsme stoupali znovu do kopce k Budínskému hradu, sídlu uherských králů  Byla to zase jiná cesta, než kterou jsme šli při minulé návštěvě Budapešti. Hrad sloužil i jako kasárna. Postupně tam přistavovali a úplně to nevychytali . Zdáli se mi ty jednotlivé budovy trochu neuspořádané. Ale hrůza jsou okna, která tam teď v některé části jsou. Obdélníková okna jako jsme měli na školní budově. To vypadá hrozně. Od doby, kdy jsme tam byli naposledy ( před covidem) tam s opravama ale moc nepohnuli. Na nádvoří byly taky vánoční trhy, ale menší a proto přívětivější.  Dali jsme si svařák a pokračovali starou částí k Rybářské baště a Matyášovu chrámu. Je to hezká historická část Budína a hlavně jsou tu hezké výhledy na protilehlou Pešť.

Z kopce jsme zamířili do restaurace Port Beer & Food, kterou jsme znali už z minula. Dali jsme si koleno a kachní prso s cuketovými vaflemi. K tomu dobré pivo. Příjemné posezení a dobré jídlo.

Přes Řetězový most jsme došli k Parlamentu, který je samozřejmě nejhezčí z druhé strany Dunaje, ale i jeho okolí je hezké. Je tam hodně velkých paláců.

Naším dalším cílem byla kavárna Művész na Andrássyho třídě. To je taková naše Pařížská s luxusními obchody a taky krásně osvětlenou budovou Opery. V kavárně bylo ale úplně plno, tak jsme jen rychle zkoukli její hezký interiér a zase jsme šli. Další hezkou kavárnu – třeba Central Cafe, New York cafe nebo Gerbeaudovu cukrárnu jsme už nechtěli hledat. Asi by byly taky plné. Dojeli jsme metrem k našemu bytu, koupili jsme si před barákem trdelník a šli jsme do tepla.

Já jsem ještě vyrazila do obchoďáku. Ceny měli stejné jako u nás, ale v obchodech měli věci hrozně poházené a rozhrabané. Působilo to dost nelákavě. V Pepcu vyloženě naházené věci, papíry a rozbité sklo na zemi. Ale halenku se sobíkama jsme si koupila. V potravinách jsem ještě koupila paprikovou pastu do guláše, klobásky a tokajské jako dárek.